Výsledky vyhledávání v sekci: Průvodce stavbou
  • Zahrada a okolí domu

    Dům jste si vybrali, co se zahradou?Zahrada je pro každý rodinný dům jeho cennou součástí. O dům, který ji nemá, není velký zájem, ani obraz přece nekupujeme bez rámu. Samozřejmě chceme, aby náš krásný nový dům měl i dokonalý rám - svoji zahradu. Jak na to?Nejjednodušší a nejčastější odpověď zní : Zadáme její vypracování zahradnímu architektovi a máme po starostech. Ale pozor, chyba hned na začátku ! Takový postup je správný jen v případě, má-li Vaše zahrada být jen a jen efektním rámem, dekorací k Vašemu domu, a nic víc. Chcete-li však v zahradě žít, a to přece bývá jeden z hlavních důvodů, proč stavíte svůj dům, musíte začít sami, tím, že si ujasníte svoje představy a požadavky, v ideálním případě celá Vaše rodina. Neupřesníte-li své požadavky, bude se zahradní architekt jako cizí osoba snažit "trefit" do Vašeho vkusu. Výsledek je pak zcela logicky dost nejistý. Namítáte, že požadavky jsou přece jasné a jednoduché ? Pak jste buď samotář ve vlastním rodinném sídle, tvrdě vládnoucí hlava rodiny, nebo máte mimořádně harmonickou a tím i zcela ojedinělou a závidění hodnou rodinu. Velmi často je totiž architekt hned při první návštěvě chápán ne jako odborný poradce, ale jako soudce, který má určit, jestli je lepší názor paní či pána domu.Každý člověk je jiný, každý máme trochu jinou představu o využití zahrady, tato představa i zahrada se navíc vždycky mění s věkem. Pro malého človíčka by to asi mělo být jedno velké pískoviště, pro školáka fotbalové hřiště, pro dospívající by zahrada vůbec nemusela existovat, snad jen velký bazén, obklopený co nejsilnější hudební soupravou. Často teprve dospělý člověk začne vnímat ty krásy, pro které lidé zahrady zakládají již stovky let. Kvetoucí keře, vůni posekané trávy, radost z růstu vlastní rukou zasazených rostlin. A když se konečně dočká vytouženého zeleného stínu svého stromu, vtrhne do zahrady s plnou vervou jeho milovaný potomek a začne ji přetvářet v jedno velké pískoviště, hřiště, bazén... kolo života se točí dál. Nezbývá než se s ním smířit a zkusit být alespoň trochu předvídaví a hodně tolerantní.Takže vrátíme-li se k tomu, jak by měla ideální zahrada vypadat, můžeme to celé shrnout do jednoduché věty - zahrada by měla poskytnout potěšení, vyžití a odpočinek všem členům rodiny ( dodávám: jen těm, kteří o to stojí ). Když už je jasno, co od zahrady očekáváte, může nastoupit odborník k vypracování návrhu. Zahradní architekt vypracuje nejdříve studii, tedy jednoduchý návrh celkového uspořádání zahrady. Bývá to půdorys, kde jsou vyznačeny zpevněné, zatravněné a osázené plochy, jsou zde rozmístěny funkční doplňky, jako bazén, odpočívadla a další drobné stavby. Pro lepší představu je vhodné již v této fázi doplnit návrh axonometrickým pohledem, což je prostorový pohled na celou zahradu šikmo shora, případně jiným názorným grafickým znázorněním, aby zadavatel získal lepší představu o možné podobě své zahrady.V této fázi dostává zahrada hlavní rysy své budoucí podoby, je možné uplatnit některý známý styl zahradní úpravy, nebo se pustit cestou experimentu. U čistě soukromých prostor, jakými zahrady rodinných domů jsou, je na prvním místě spokojenost majitele. Architekt přece může práci odmítnout, byla-li by v rozporu s jeho profesionálním cítěním. Pochopte, že japonskou kamennou lampu si do klasické italské zahrady musíte postavit sami. Ve studii jsou výsadby vyznačeny jen hmotově, bez druhové specifikace, maximálně s rozlišením na jehličnaté a listnaté stromy, vysoké keře, nízké keře, květiny a případně půdopokryvnou náhradu trávníku. Tvar stromů či keřů a tedy další jejich rozlišení je jasné z axonometrického či jiného pohledu, průměrný kreslíř či již běžně používaný grafický počítačový program jasně ukáže nejen celkový vzhled zahrady, ale zhruba i vzhled rostlin.Rozmístění jednotlivých ploch a prvků musí být dobře promyšlené, aby usnadňovalo budoucí údržbu zahrady, která by vždy měla být co nejjednodušší. Výsadby i travnaté plochy by měly být v ucelených plochách, jen rozumný počet soliter, opadavé stromy v dostatečné vzdálenosti od bazénu, jen zvládnutelné množství tvarovaných živých plotů či květinových záhonů a podobně. Již při návrhu základní koncepce zahrady je třeba dobře odhadnout množství času, který budete ochotni údržbě zahrady věnovat. Zcela bez údržby nemůže plnit všechny své funkce žádná zahrada. Tento stupeň návrhu ( studii ) je dobré zadat včas, aby z něj vyplývající stavební úpravy mohly být provedeny zároveň se stavbou domu. Tak můžete hodně ušetřit, jistě víc, než za studii zaplatíte. Když si to tedy trochu zjednodušeně zopakujeme a shrneme - ve studii si spíš upřesňujeme co chceme, v prováděcím projektu již musíme ujasnit jak, z čeho a za kolik to zrealizovat. Uskutečnit se dnes již dá téměř všechno, je však třeba rozumně posoudit, zda výsledek skutečně stojí za cenu realizace. Pokud například budete chtít mít pestrou skupinu rhododendronů za hustým zeleným travnatým kobercem v teplé a suché nížině a navíc třeba v místech, kde je vápenité podloží. Není to problém, musíte však počítat s několikanásobně většími výdaji a také s jistým rizikem. Rhododendronům musíte v takových podmínkách zajistit vyšší vzdušnou vlhkost, tedy automatickou závlahu, přistínění a výměnu půdy, trávníku skoro totéž. I ten sebelepší systém může selhat a choulostivé druhy pak zajdou, proto je vždy rozumnější vycházet při výběru druhů rostlin z podmínek stanoviště. V rostlinné říší jsou vhodné druhy pro každé místo a všechny mají svůj půvab. Podrobnost zpracování prováděcího projektu se může odrazit i z plánovaného způsobu realizace. Měli byste tedy zvážit, zda necháte celou zahradu vysadit dodavatelsky odborné firmě, nebo jestli si chcete okolí svého domu upravit sami. Obojí má samozřejmě svá pro i proti, záleží na Vašich možnostech a rozhodnutí. Téměř bez námahy je pro Vás realizace „na klíč“. Její výhodou jsou i záruky na ujmutí rostlin, které jsou zvlášť u výsadby vzrostlých stromů podstatnou záležitostí, tomu však samozřejmě odpovídají i vyšší náklady. Budete-li pracovat sami, ušetříte sice peníze, ztratíte ale spoustu času a sil, nehledě na to, že kvalita amatérsky založené dlažby či trávníku může být sporná. Sama se přikláním ke kombinaci obou variant, kdy si necháte v rámci stavby domu upravit terén, postavit bazén, položit dlažby, trávník a případně vysadit několik vzrostlých stromů a sami pak postavíte pergolu a vysadíte menší rostliny, tedy keře, trvalky a podobně. Taková zahrada pak bude mít kvalitní základ a úměrně vynaloženou prací Vám přiroste dřív k srdci.Venkovní a vnitřní bazényPři výběru bazénu je nutno s výběrem začít s dostatečným předstihem, aby při vlastní realizaci nedocházelo ke změnám, které ve svém důsledku stavbu prodraží.V první řadě je nutno se rozhodnout zda bazén bude nadzemní nebo zapuštěný. Prodejem nadzemních bazénů se zabývá velká řada prodejců a distributorů vzhledem k jednoduchosti montáže. Přechodovým druhem bazénů jsou bazény kruhové nebo oválné v provedení plech - fólie, zapuštěné do země. Komfortnější jsou bazény zapuštěné buď v provedení beton-obklad, stavebnicový systém nebo bazény laminátové.V provedení bazénu beton-obklad (případně těžká fólie) je možno vybudovat bazén v libovolném tvaru. Stavba těchto bazénů je však ze všech typů nejnáročnější, vzhledem k náročnosti stavebních prací (armování, vodotěsnost betonu). Tyto bazény je lépe budovat jako vnitřní z důvodu náročné údržby obkladu a z důvodu jeho trvanlivosti.Laminátové bazény jsou dodávány jako hotový výlisek v několika tvarových variantách. Vzhledem k použitému materiálu se tyto bazény řadí k nejkvalitnějším bazénům. Stavba je poměrně jednoduchou záležitostí, jelikož hotový bazén se osadí do připravené jámy s podkladovou armovanou deskou. Stavba je tudíž nejenom levná, ale zároveň i rychlá.Stavebnicové bazény jsou další možností v typové řadě bazénů. Stavba a stavební příprava jsou stejně jednoduché jako v případě laminátových bazénů.U všech uvedených typů bazénů lze použít technologii od té nejjednodušší (filtrace, vstupní trysky do bazénu, skimmer) až po tu nejsložitější s automatickým provozem včetně masáží (vodní nebo vzduchové ), protiproudů, osvětlení a přelivné hrany. Veškeré díly zabudované do bazénu mohou být v různé kvalitě a to od plastů přes nerez až po díly bronzové.Důležitou součástí bazénu je také výběr technologie pro úpravu bazénové vody. Základní požadavky na nezávadnost předpokládají použití chlóru. Toto je bezpodmínečné u veřejných bazénů, u domácích bazénů existuje možnost použít bezchlórovou desinfekci. Funkce této metody je založena na využití jiného oxidantu a to aktivního kyslíku. Použitím takovéto desinfekce odstraníte nepříjemné pocity po koupání jako je zarudnutí pokožky, svědění apod. Pro udržení čistoty a kvality bazénové vody existuje široká škála prostředků a výrobků, ale je třeba dbát na jejich správný výběr podle použité technologie.Automatické zavlažovací systémyV současné době vzrůstá význam zelených ploch - zahrádek a zahrad, trávníků, zimních zahrad, teras, parků a pod. Nejde jen o přímý užitek - např. květiny, sklizené ovoce a zelenina, ale i o možnost odpočinku nebo sportovního vyžití - relaxaci. Zvlášť velký význam je estetický - upravenou a udržovanou zahradou, trávníkem a dalším osázením se podstatně zvyšuje také užitná hodnota do­mu a celého prostředí. Veškerá zeleň však potřebuje péči - počínaje její přípravou, osázením, ale zejména pak dalším udržováním. A zde patří právě závlaha mezi nejdůležitější faktory, ovlivňující vzhled, kvalitu a užitek vysázené zeleně.Každá zeleň potřebuje, kromě dalších činitelů jako jsou živiny a vzduch, především vodu. A to vodu, kterou může přijímat pravidelně a v potřebném množství. Víme, že dešťové srážky nejsou schopny toto zabezpečit, a proto je nutno zahradu zavlažovat.Právě automatická závlaha umožňuje pravidelnou dodávku potřebného množství vody, a to vždy v potřebné době. Tuto dobu a také množství vody, které je dáno zvolením počtu a délky zavla­žování, je možno jednoduše naprogramovat. Protože se zavlažování zpravidla provádí večer a v no­ci, kdy je odpařování nejmenší, šetří se tak až 30 - 40% vody. Zavlažování v tuto dobu příznivě působí na vegetaci, protože teplota vody je blízká povrchu terénu. Kromě velké úspory vody - zejména tam, kde není vlastní zdroj vody - je obrovskou výhodou úspora času, jinak stráveného při zalévání ručním.Automatický závlahový systém pozůstává z rozvodů vody rozdělených do sekcí, jednotlivých postřikovačů a z ovládání. Rozvody vody i postřikovače jsou uloženy pod terénem. Nenarušují tak používání zavlažované plochy. Výsuvné postřikovače se tlakem protékající vody vysouvají nad povrch. Po ukončení zavlažování přerušením přívodu vody se opět zasunou do podzemního pouzdra. Je možno např. přes ně sekat trávník, přecházet, nebo i sportovat. Zavlažování sekcí je ovládáno postupně naprogramovanou řídící jednotkou umístěnou např. v suterénu domu, v garáži apod. Součástí automatického zavlažovacího systému je čidlo srážek, které samostatně vypne zavlažování.Součástí automatického zavlažovacího systému je čidlo srážek, které samostatně vypne zavlažování v případě dostatečné vlhkosti půdy vlivem přirozených srážek a opět dle potřeby zavlažováni zapne.Vzhledem k tomu, že rozvody vody i postřikovače jsou v měkké hloubce pod terénem, je nutno systém na zimu pomoci tlaku vzduchu odvodnit.Podkladem pra zpracování projektu je přesný plán pozemku, který má být zavlažován s plánem osázení a dále informace o zdroji vody, zejména kapacitě a tlaku vody. Systém lze pokládat i v dokončených zahradách se vzrostlým trávníkem. Těm, kteří teprve připravuji opravu zahrady, případně i stavbu domu, doporučujeme předem se poradit, kde bude nutno např., připravit průchody pro potrubí a kabely přes základy, pod cestami a chodníky a pod.

    20. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Svahové tvárnice a palisády

    Zpevnění svahu jako ochrana před erozí a sesuvem půdy je možné několika způsoby: na sucho položenými kameny šikmo proti svahu, sestavou z betonových tvarovek nebo palisádou. Volně položeným kamenům stačí jen štěrkové lože, betonové tvarovky si zpravidla vyžádají navíc i betonový základ, palisády se ukotví z jedné třetiny do země a případně zabetonují.Duté betonové tvarovky, tzv. svahové tvárnice (některým typům se říká také svahové žardiniéry), jsou vyráběny v různých podobách, rozměrech a barvách. Dají se různými způsoby vrstvit (předsazovat, zasouvat do sebe, spojovat na sucho pomocí své profilace apod.). Po doplnění plastovými dny se vysypávají zeminou a osazují; rostliny pak plní roli zpevňujícího prvku. Takto lze zpevnit svahy do sklonu až 70o. Cena tvarovek se značně liší podle typu (50-350 Kč), čtvereční metr z běžných výrobků vyjde zhruba na 600 Kč, při nestandardní barevnosti samozřejmě více.Palisádu tvoří těsně vedle sebe kladené tyčové prvky (kuláče, půlkuláče, hranoly, desky), které se zapouštějí kolmo do země. Mohou být z hotových betonových dílů s různou výškou (až do 2 m), nižší zpravidla z prostého, vysoké z armovaného betonu (všechny se zapouštějí do betonového základu). Cena je samozřejmě závislá na výšce a typu - prvky kolem 100 cm stojí v přírodní barvě orientačně 200-350 Kč, vyšší pak až 700 Kč. Speciální povrchová úprava např. otryskáváním, které je přibližuje vzhledu přírodního kamene, může spolu s nestandardní barevností prodražit palisádu na více než dvojnásobek základní ceny.U dřevěných palisád stačí při dostatečné hloubce výkopu zasypání a zhutnění štěrkem, případně je lze přibetonovat. Oproti betonovým prefabrikovaným skládačkám jsou mnohem přirozenější, musejí se však opatřit na straně přimknuté ke svahu ochrannou fólií proti vlhnutí, samo dřevo vyžaduje pochopitelně tlakovou impregnaci. Cena dřevěné palisády je závislá na délce a průměru jejích prvků - např. impregnovaný kuláč v délce 150 cm a o průměru 10 cm nás přijde asi na dvě stě korun, metrový přibližně na polovinu. 

    22. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Gabiony - moderní a flexibilní stavební prvek

    Gabiony jsou pravoúhlé drátěné kontejnery plněné kamenivem. Pro zachování dostatečné pevnosti pro udržení kamenné výplně, musí být gabiony schopné dosednout a přizpůsobit se různým terénním nerovnostem.Co jsou gabiony? - jsou drátěné konstrukce, které tvoří vnější obal drátokamenných prvků ve tvaru mohutných hranolů. Vyplněné kamením se jako nadrozměrné cihly vyvazují do stavebních konstrukcí opěrných a zárubních zdí, svislých opevnění vodních toků, tvoří zídky parkových úprav apod. Dno, boční stěny a vrch gabionů jsou zhotoveny z kompaktního panelu, vyztuženého po okrajích drátem hrubšího průměru. Panely, boční stěny a vyztužené mezistěny jsou zhotovené z dvojzávitového hexagonálního pletiva z měkkého žíhaného drátu s hrubým nánosem zinku. Pro vyšší životnost se častěji předsazují gabiony z pletiva s diferencovanou protikorozní ochranou, kde ochranná zinková vrstva je chráněná další souvislou vrstvou ze speciálního PVC v tloušťce 0,4 ÷ 0,6 mm.Výhody gabionů:stabilita, staticky spolupůsobí s terénem , technická variabilita, bez dilatačních spar, možnost dodatečného napojení bez pracovních spar , schopnost dotvarování , mělké zakládánípřírodní vzhled , vhodné do CHKO, NPrecyklovatelnost (možnost odstranění a zpětného využití materiálů)vynikající zvukový útlumkrátká doba realizace (okamžitá statická funkce)stávají se přirozenou součástí terénu (možnost ozelenit, nechat prorůst kořenovým systémem)suchá montáž - možno provádět i v zimních podmínkáchnenarušují přírodní vodní režim ( absorbují energii vody, propouští vodu)Použití gabionů - gabionové konstrukce se používají zejména ke zpevňování terénních svahů proti erozi, vyztužování okolí komunikací, ke stavbám portálů silničních a železničních tunelů, křídel mostů, propustků, podjezdů či zpevnění nájezdů mostů, rozšíření a stabilizaci rychlostních a přístupových komunikací, železničních náspů , zpevnění krajnic, ochraně pat sloupů proti vodě. Lícové zpevňování svahů pomocí gabionů pomáhá při odstraňování povodňových škod, zpevnění a revitalizace břehů vodních toků. Dále pak pro bezpečnostní a ochranné ploty, prostorové konstrukce pro popínavé rostliny, hlukotěsné zdi, hrazení skládek různých materiálů, protierozní stavby, rampy a volné objemové prostorové prvky a objekty.

    27. květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Rok na zahradě
  • Leden v zahradě

    Prosvětlovací řez je nutnýZa bezmrazých dnů můžeme začít s průklestem okrasných dřevin. V době, kdy se teplota pohybuje kolem 0°C; však provádíme pouze prosvětlovací řez dřevin kvetoucích na jaře (kolkvície, pustoryl, vajgela), při němž odstraníme všechny suché a odumřelé výhony, případně plané výhony z podnoží. Neřežeme ovšem stálezelené a časně na jaře kvetoucí dřeviny (magnolie, dřín, zlatice). V březnu pokračujeme zpětným řezem těch dřevin, které kvetou na jednoletých výhonech - komule, ořechokřídlec, hortenzie, při němž zkrátíme všechny výhony na asi 10 cm. Pravidelný řez je důležitý zejména pro zachování tvaru dřevin a bohatou násadu květů.Časně kvetoucí rostliny mají rády teploV době, kdy taje zimní pokrývka, můžeme v zahradě objevit místa, kde sníh za celý den neroztaje, jinde po něm s prvními slunečními paprsky není ani památky. Když zahradu obejdeme a označíme nebo si zapamatujeme místa, kde sníh roztává velmi rychle, objevili jsme ideální prostředí pro časně kvetoucí dřeviny, trvalky a cibuloviny - je jich celá řada: z dřevin jasmín, kalina, z trvalek čemeřice, hlaváčky, z cibulovin zejména sněženky a talovíny. Často rozkvétají ještě v době, kdy hrozí prudké mrazy, které květy sice nezničí, ale může je poškodit.Struktura dokáže v zimě zaujmoutKaždá dřevina se kromě vzrůstu, tvaru listů, barvy květů a plodů vyznačuje ještě třemi dalšími vlastnostmi, které definují její tvar: strukturou, texturou a konturou. Zatímco kontura a textura lépe vyniknou v létě (kontura je tvar, obrys koruny, textura její olistění, povrch), struktura je u opadavých dřevin nejzřejmější v zimě, jde vlastně o tvar a způsob rozvětvení rostliny. Zejména u pravidelných korun s rovnoměrným rozvětvením jsou tyto tvary pod sněhem či jinovatkou velmi efektní a jejich krásu lze pozorovat až do jarního rašení listů.Množení keřů zimními řízkyCelá řada okrasných dřevin se velmi snadno množí zimními řízky. Jde například o pustoryl (nepravý jasmín), přísavník, ptačí zob, vrby, svídy. Tyto nejběžnější keře je sice možné v zahradnických centrech získat velmi levně (jedno- až dvouleté exempláře stojí kolem 30 korun), nicméně trocha zahradnického experimentování určitě nikoho nezabije a vlastnoručně vypěstovaná rostlina potěší mnohem více.Vybíráme v období od prosince do poloviny února ze zdravých, silných jednoletých výhonů, z nichž nařežeme řízky 15 - 20 cm dlouhé. Svázané do snopku je uložíme ve svislé poloze na chráněném venkovním stanovišti až do března a poté vysadit. Jinou možností je ihned řízky zapíchat do hrnků a založit do chladného pařeniště.Kvetoucí pokojovky potřebují živinyPokojovým rostlinám, které v tomto období zdobí květy, je třeba dodávat dostatek živin. Zejména bramboříky kvetou intenzivně od podzimu do jara, pokud jsou umístěny v místnosti s nižší teplotou (kolem 12oC) a na světlém místě. Zaléváme je pravidelně každý druhý nebo třetí den a jednou za 14 dní přihnojíme. Důležité je však rostliny příliš nepřelívat - substrát v nádobě by měl být stále vlhký, ale voda by se v misce neměla držet.Trnky chutné i efektníHojnost modrých plodů, které zdobí od konce podzimu prakticky až do jara trnkové keře, je až do prvních mrazíků prakticky pouze ozdobou této dřeviny. Plody jsou totiž jak známo velmi trpké. Tuto chuť zapříčiňuje vysoký obsah tříslovin, pro něž jsou však plody zároveň velmi cennou, i když opomíjenou surovinou. Po přejití mrazem jsou však plody plně konzumovatelné, lze z nich připravovat nejrůznější džemy a likéry, podobně jako například z šípků, jeřabin a jiných bobulovin. Trnky jsou navíc přirozenou dřevinou zejména v okolí venkovských staveb a ačkoli jsou považovány za invazivní nežádoucí rostlinu, lze z nich snadno vytvořit volné živé ploty, které poskytují prakticky celoročně přirozené útočiště pro vítanou zahradní faunu.Sníh může poškodit rostliny v nádobáchTaké rostliny pěstované na terase nebo na balkoně v nádobách se s prvním sněhem promění v přehlídku zajímavých tvarů. Těm, které mohou přezimovat venku (dřeviny a trvalky), sníh neuškodí, spíše naopak: čím vyšší je sněhový polštář, tím lépe jsou rostliny chráněny před mrazem. Nebezpečí představuje pouze těžký, mokrý sníh, který by ve vysoké vrstvě mohl dřeviny zlámat. Je proto vhodné jej setřást nebo odstranit. Během dlouhodobějšího mrazu výhony dřevin promrzají a jsou velmi křehké, je proto třeba postupovat opatrně. Rostliny může poškodit také holomráz - mráz bez sněhové pokrývky. V takovém případě lze rostliny chránit jutovými pytli nebo netkanou textilií.Některá semena klíčí v chladnuTrvalky v zahradě množíme nejčastěji dělením trsů na jaře nebo na podzim, kdy je také nejvhodnější období pro výsadbu nových, koupených rostlin. Řadu druhů trvalek lze však snadno množit semeny, z nichž některá vyžadují pro vyklíčení chladnější období. Na podzim sebraná nebo zakoupená semena vyséváme do výsevních misek v lednu a začátkem února a necháme je několik dní v teplém prostředí. Poté je třeba přenést nádobu na chráněné venkovní stanoviště nebo do studeného pařeniště. Teploty kolem nuly totiž podnítí klíčící proces, zárodky rostlin se však objeví až později, kdy se teplota přirozeně zvýší. Tímto způsobem lze množit oměje, floxy, mák, třapatky, úpolín, bělotrn, srdcovka, skalničky aj.Shrnutí obecně:pokud jsme zakoupili jako vánoční stromek dřevinu v nádobě, uchováme ji na chráněném venkovním místě k časné jarní výsadběodstraňujeme námrazu a sníh na stálezelených keřích, aby se nerozlomilypři bezmrazém počasí nezapomeneme průběžně zalévat stálezelené rostliny a koniferykontrolujeme stav cibulovin kvetoucích v létě a hlízy a cibule napadené hnilobou ihned odstranímekontrolujeme přezimující lekníny, doplňujeme vodu do nádob a odstraňujeme zahnívající listynezapomeneme zalévat přezimující nádobové rostliny a ničit případné škůdcekoncem ledna vysejeme begonie a petuniesešel-li sníh z trávníku, zbavíme ho listí, aby mohly vykvést drobné cibuloviny (krokusy, sněženky), samozřejmě pokud jsme je na podzim loňského roku nebo dříve vysadiliza bezmrazého počasí můžeme na trávník rozhodit prosetý kompost, obohatíme o fosfor a draslíkpo promrzlém trávníku pokud možno nechodíme a nenamáháme jej

    16. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Únor v zahradě

    Tentokráte Vám přináším pár rad, tipů, triků ohledně Vašich zahrad a co s nimi v kalendářním měsíci únoru.O květu růží rozhodujeme samiJe-li trvale mírné počasí, můžeme sestříhat růže, které překonaly zimu bez ochrany. Keřové růže kvetoucí jen jednou řežeme střídmě, zkrátíme převisající a starší výhony. Remontující (opakovaně kvetoucí) druhy můžeme seříznout hlouběji, ponecháme však tři až čtyři očka. U popínavých růží stačí odstranit uschlé nebo poškozené výhony a přerůstající větve. Pokud chceme bujně rostoucí popínavou růži zmladit, je pro to nejvhodnější obdobíVyséváme první letničkyČasně kvetoucí letničky pro záhony a truhlíky vyséváme již nyní, aby se do května, kdy je můžeme přenést ven, stačily vyvinout silné a zdravé rostliny. Týká se to zejména pelargonií, petunií, verben, lobelek, begonií a dalších druhů. Vyséváme do misek do speciálního výsevního substrátu a výsevy umístíme na okenní parapet nebo do vytápěného skleníku. Pokud se chceme dočkat skutečně kvalitních sazenic, je třeba rostlinám přisvětlovat - stačí čtyři hodiny denně. Je však třeba říci, že zejména v případě balkonových rostlin se vypěstování silných rostlin podaří jen ve vhodných podmínkách a často je lepší si rostliny na jaře koupit v zahradnických centrech.Fyzická průprava u kompostuO kvalitách dobře založeného kompostu a jeho výživných schopnostech pro všechny zahradní rostliny nepochybuje asi nikdo. Aby však kompost dobře a rychle vyzrál, je třeba jej nejen dobře založit, ale také převrstvit, aby se i pevnější rostlinné zbytky mohly lépe rozložit. Pokud to počasí dovolí a půda rozmrzne, můžeme s přehazováním kompostu začít už nyní. Možná zjistíme, že loni založený kompost je z velké většiny již rozložený a můžeme jej prosít. Prosátý kompost můžeme v tenké vrstvě rozhodit po trávníku, přidat k stromům, keřům i trvalkám.Zimní slunce může ublížitIntenzivní sluneční záření v zimě může poškodit některé stálezelené rostliny a méně odolné nebo nově vysazené jehličnany. Síla paprsků je ještě intenzivnější na sněhové pokrývce a může na listech a jehlicích způsobit nevzhledné hnědé skvrny, někdy může zasáhnout i mladé výhony. Rostliny se sice většinou po takovém popálení brzy zotaví, může však dojít ke zpomalení růstu a škodám na kráse. Vhodnou ochranou proti zimnímu slunci jsou speciální stínicí textílie nebo rákosové rohože, kterými lze menší exempláře zakrýt. Nezapomeneme také za bezmrazých dnů zalévat.Sněženky rozmnožíme snadnoVelmi smutně působí zahrada, když v ní na jaře nekvetou drobné cibuloviny - sněženky, talovíny, bledule, krokusy... Je třeba je vysadit již na podzim, aby nyní vykvetly do plné krásy. Snadno lze zejména sněženky množit také dělením větších trsů, a to právě nyní, uprostřed květu. Celý trs vyzvedneme z půdy, rozdělíme jej podle velikosti na několik částí a ihned vysadíme, aby kořenový bal nevyschnul. Tímto způsobem lze také přimět starší trsy rostlin k intenzivnějšímu kvetení. Podobně i kvetoucí sněženky prodávané nyní v zahradnických prodejnách lze přesadit přímo v době jejich květu do zahrady.Rychlené cibuloviny nesnášejí teploVelmi často si jako pokojové rostliny kupujeme brzy na jaře rychlené cibuloviny v květináčích, zejména krokusy a narcisy. Pokud si je chceme v květu uchovat co nejdéle, umístíme je na co nejchladnější místo v bytě. Ideální jsou pro ně světlé chodby nebo nevytápěné místnosti, případně je přemístíme na chladné místo alespoň na noc. Po odkvětu přesadíme celý trs co nejdříve do zahrady. Pokud vytrvalý mráz přesazení nedovolí, přemístíme celý květináč do chladna a vysadíme po rozmrznutí půdy.Revitalizační kúra živého plotuStříhané živé ploty se i při nejlepší péči časem rozrostou do nechtěné výšky nebo šířky. V únoru lze řadu listnatých živých plotů (buk, dub, ptačí zob, hloh) bez problémů řezem zmladit. Rostlina však musí vynaložit velkou energii, aby probudila k životu spící očka umístěná blízko kmínku. Vhodnější je proto zmlazovací řez ve dvou etapách. První rok seřízneme jen jednu stranu živého plotu až do starého dřeva, na druhé straně provedeme jen běžné zkrácení výhonů. Následující rok provedeme zpětný řez také na druhé straně. Stejně tak lze nejprve zredukovat výšku živého plotu a příští rok jeho šířku. Pohled na zmlazený živý plot sice není příliš vábný, ale již v následujícím roce bude plný síly a života.Bez řezu plamének nepokveteV únoru je vhodné období pro řez těch druhů plaménků (Clematis), které kvetou v létě a na podzim: Clematis tangutica, C. vitalba, C. viticella, všechny velkokvěté hybridy - ´Jackmanii´, ´Ville de Lyon´, ´Gipsy Queen´. Protože květy se objevují na mladých letošních výhonech, je třeba zkrátit rostliny asi na 30 cm výšky. Květy se pak objevují zhruba ve výšce očí. Pokud plaménky popínají větší konstrukce (plot, pergola, loubí), zkrátíme jen část výhonů na výšku asi 50 - 100 cm a ostatní ponecháme bez seříznutí.Připravíme sekačku na jaroNež začne rašit tráva a ke slovu přijdou opět zahradní sekačky, je to pravé období pro jejich kontrolu a údržbu. Pokud jsme tak neučinili již na podzim, je třeba vyčistit šasí sekačky a okolí nože od zbytků trávy, v případě potřeby nůž sejmout a nabrousit. Protože nekvalitní broušení většinou způsobí deformaci nože a následnou vibraci stroje při práci, je vhodné vyhledat odborný servis. Nezapomeneme také vypustit starý olej a nahradit jej novým, totéž platí samozřejmě i o benzinu. Pro čištění sekaček nepoužíváme žádná rozpouštědla, zcela postačí běžný saponát.Závěrečné shrnutí:za bezmrazých dnů můžeme provést zpětný řez dřevin kvetoucích v létě (komule, ořechoplodec, hortenzie)keře kvetoucí na jaře sestříhneme až po odkvětudřeviny vysazené na podzim, které mráz povytáhl ze země, opatrně přišlápneme, případně můžeme přidat kompostpřezimující pelargonie přeneseme na světlé, teplejší místo (12-15°C;) a koncem měsíce začneme zalévat, zatím bez hnojivado truhlíků vyséváme semena trvalek, které musejí přejít mrazem, a nádoby umístíme do venkovního prostředífuchsie, keříkové kopretiny a jiné druhy rostlin, které přezimovaly ve tmě, seřízneme na polovinu, přeneseme je na světlejší a teplejší místo a začneme více zalévatpodle stavu sněhové pokrývky můžeme vyhrabat trávník, za suchého a bezmrazého počasí mírně přihnojímeúnor je vhodným obdobím pro přesazování pokojových rostlinmůžeme radikálně zmladit živý plot z ptačího zobu (Ligustrum), který lze seříznout až do starého dřeva

    19. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Březen v zahradě

    Kvetoucí prvosenky prodávané v zimě v zahradnických centrech můžeme po odkvětu vysadit do zahrady. Jakmile odkvetou, zpravidla již nejsou schopny vytvořit opakovaně násadu květů a nevypadají příliš pěkně. Po odkvětu je proto umístíme na chladnější, světlé místo a jakmile to počasí trochu umožní, vysadíme je do zahrady, nejlépe pod listnaté keře nebo mezi trvalky. Před výsadbou důkladně zalijeme, aby se kořenový bal nasákl a rostlina neuschla.Když narcisy nekvetouPokud narcisy vyhánějí spíše do listů a kvetou jen sporadicky, je třeba trsy cibulí rozdělit a znovu je vysadit. Během několika let se totiž vytvoří velké množství dceřinných cibulek, takže může vznikat nedostatek vláhy a živin pro velký trs. Právě v době, kdy narcisy začínají rašit, můžeme velké trsy rýčem vyjmout ze země, rozdělit do menších skupin a vysadit ve vzdálenosti aspoň 30 cm od sebe. Vhodné je vysazovat cibuloviny do speciálních plastových košů, které jednak chrání cibule před hlodavci a jednak usnadňují manipulaci při dělení.Doprovod pro královnu květinJakkoli bývá růže označována za nejkrásnější květinu, příliš parády v zahradě zvláště na jaře nenadělá. Po jarním řezu jsou růžové záhony často holé a prázdné, lze je však snadno oživit podsadbou vhodných nižších květin. Ideálním společníkem růží jsou v tomto směru fialky (Viola). Jsou nízké, kvetou na jaře a snadno se rozmnožují semeny nebo odnožováním. Úspěšně si lze pomoci také pomněnkami, maceškami, barvínkem nebo skalničkami.První květy na zimovištíchBalkonové rostliny, které přečkaly zimu na světlém, chladném místě, vytvořily přes zimu dlouhé, slabé výhony, které jsou náchylné k napadení škůdci a chorobami. Ačkoli se na těchto zimních přírůstcích často vytvářejí i květy, první sluneční paprsky je nemilosrdně spálí. Bez obav je proto můžeme v průběhu března odstranit nebo hluboce seříznout. Zejména pelargonie, fuchsie, hořcové stromky a kopretiny vytvářejí výhony, které je třeba odstranit, aby se rostlina před jarem zbytečně nevysilovala. V průběhu března můžeme balkonové rostliny postupně přemisťovat na světlejší stanoviště, s přenesením ven však musíme ještě počkat.Vítaní pomocníci v boji se škůdciZačátkem března máme poslední příležitost pro rozmístění ptačích budek na zahradě. Stromy, na něž budky umístíme, je vhodné opatřit na kmeni plechovým nebo drátěným límcem proti kočkám ve výšce asi 150 cm od země. Ptačí budky umisťujeme tak, aby vletovým otvorem směřovaly na východ nebo jih. Vhodnější umístění je přímo na kmen nebo větev, zavěšené budky se mohou za silnějšího větru uvolnit. S vystýlkou si není třeba dělat starosti, ptáci si budku přizpůsobí sami vlastním potřebám.První péče o zelený koberecK životu se s prvním sluncem probouzí také trávník. Pokud jsme tak neučinili na podzim, je vhodná doba pro jeho provzdušnění. Speciální prořezávací hrábě nebo vertikutátory zajistí přísun kyslíku ke kořenům a odstraní mech a některé plevele. V případě potřeby můžeme na trávník pohodit vyzrálý, přesátý kompost a dosít holá místa. Postřik herbicidy proti plevelům zatím neprovádíme, protože nízké teploty snižují jeho účinnost, můžeme se však pokusit o mechanické odstranění sedmikrásek a pampelišek.Letničky vypěstujeme snadno ze semenMáme-li možnost předpěstovat si sazenice letniček, můžeme nyní vysít hledíky, salvie, ostálky, aksamitníky, rudbekie, astry, letní fialy, čínský karafiát, kokardy, slaměnky, šruchy, sporýše, statice, mák, šater, chrpy. Vyséváme do truhlíků nebo misek a umístíme na okenní parapet, do pařeniště nebo skleníku. Na záhon můžeme již nyní vysít jednoleté ostrožky, mák, měsíčky či hrachory. Koncem března můžeme osadit také balkónové truhlíky, které však ponecháme ve skleníku nebo za oknem až do konce května.Řez růží má svá pravidlaKoncem měsíce odhrneme nakopčenou půdu od růží a uvolníme stromkové růže ze zimní ochrany. Řežeme až tehdy, pomine-li nebezpečí silnějších mrazů. U slabě rostoucích keřových růží provedeme řez až na tři očka, u silných exemplářů na pět až šest oček. Popínavým růží odstraníme pouze poškozené a nemocné větve a staré výhony, mladé hlavní výhony ponecháme. Boční výhony sestřihneme na několik centimetrů. Chceme-li u záhonových růží dosáhnout dlouhých, silných výhonů, řežeme co nejhlouběji. Řez vedeme šikmo asi půl centimetru nad očkem.

    23. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Duben v zahradě - Stavimbarak.cz

    Dnes vám přinášíme další díl Vašeho oblíbeného seriálu o Vašich zahrádkách, tentokráte kalendářní měsíce duben.Než vysadíme trvalkyS výsadbou trvalek na venkovní záhony zatím můžeme ještě pár týdnů počkat, již nyní však můžeme začít s přípravou půdy. Protože zejména mladé, čerstvě vysazené rostliny hůře odolávají plevelům, je třeba záhon zrýt asi do hloubky 30 cm a zbavit veškerých plevelů. Pokud máme co do činění s takovými vytrvalci, jakými jsou pýr, bršlice, kopřivy nebo svlačec, raději půdu ještě před zrytím ošetříme chemicky, neboť mechanická kultivace nás většinou plevelů nezbaví. Trvalkám prospívá kyprá, na humus bohatá půda, můžeme proto přidat kompost (1 kolečko na 3m2 ) nebo vhodné organické hnojivo. Povrch zarovnáme hráběmi a do doby, než začneme sázet, můžeme záhon zakrýt tmavou netkanou textilií, abychom zamezili klíčení semen plevelů.Rozdělíme okrasné travinyVlasy matky Země - tak obrazotvorně nazval Karl Foerster, propagátor těchto rostlin v zahradní tvorbě, okrasné traviny. Ačkoli většinou nekvetou, jsou nepostradatelným doplňkem zejména podzimních a zimních kompozic. Začátek jara je vhodným obdobím pro jejich množení a zmlazování. Starší husté trsy rostlin vyrýpneme z půdy lopatkou nebo rýčem, rozdělíme podle potřeby do několika trsů a znovu vysadíme. Okrasné traviny tvoří výrazný prvek v průběhu celé zimy a v předjaří, teprve začátkem jara je proto seřízneme, aby mohly znovu obrazit. Příležitostně přihnojíme.Péče o trvalkové záhonyV trvalkových záhonech se začínají objevovat první výhonky a holá místa svádějí k zaplňování novými druhy rostlin. Pozor však, abychom trvalkové partie příliš nezahustili! Nezapomínejme, že během jara rostliny doslova narostou před očima a holá místa brzy zakryjí. Koncem dubna můžeme začít vysazovat trvalky z kontejnerů. Půda je ještě vlhká, přitom již teplá a rostliny rychle zakoření. Při koupi trvalek dbáme na to, aby kořeny rostlin byly bohaté (hojně prorostlé) a zdravé (světlé a nezraněné). Před samotnou výsadbou trvalky v kontejnerech rozmístíme na záhon tak, jak bychom chtěli celou kompozici vytvořit. Můžeme je různě přemisťovat a upravovat, teprve až jsme si definitivně jisti, že tak je to správně, rostliny vysadíme. Nezapomeneme důkladně zalít. S hnojením počkáme, až se rostliny uchytí a začnou růst.Otužujeme mobilní zeleňTeplé dubnové sluníčko svádí k přenesení mobilní zeleně ze zimních stanovišť, ale noční mrazíky bývají velmi zrádné. Můžeme však začít s postupným otužováním - rostliny si začnou zvykat na venkovní podmínky a postupně přivyknou také slunečním paprskům, které by jinak mohly rostliny popálit. Vavříny, fíkovníky, olivovníky či oleandry snesou krátkodobě teploty kolem 00C, citlivější přenosné rostliny - durman, ibišek a fuksie, kopretiny - raději přeneseme na noc třeba do garáže nebo zahradního domku. V dubnu můžeme také rostliny seříznout a odstranit zejména slabé, světle zelené výhony, které se na rostlinách objevily během zimy.Pro dobrou úroduJaká by to byla zahrada, kdyby v ní nerostlo alespoň pár ovocných stromů! Jestliže se chceme dočkat šťavnatých a chutných plodů, musíme vědět, jak ovocné dřeviny správně hnojit. Na začátku jara přijímají kořeny ovocných stromů živiny z půdy hlavně v oblastech po obvodu koruny. Hnojit půdu přímo u kmene stromů tedy nepřinese větší efekt. Hnojíme nejlépe tekutými hnojivy či uleželým kompostem. Jestliže strom vyrůstá v trávníku, můžeme v obvodu koruny v půdě vyrýt díry, do nich vlít či vsypat hnojivo a poté zalít vodou, která živiny lépe dopraví přímo ke kořenům.Čas letních cibulovinOd dubna do května můžeme vysadit do zahrady cibuloviny kvetoucí v létě. Uskladněné hlízy mečíků, frézií, letních hyacintů, acidantery a lilií vyneseme ze zimního úkrytu a překontrolujeme, zda jim zima příliš neublížila. Plesnivé, shnilé či suché cibulky odstraníme a případně koupíme nové. V zahradnických centrech nyní nabízejí bohatý výběr. Vysazujeme je do kypré a kompostem vylepšené půdy a dáváme pozor na správnou hloubku výsadby. Cibule jiřin vysazujeme až v květnu, neboť mladé výhonky jsou velmi citlivé na mráz.Trávník vyžaduje naši pozornostOd poloviny dubna můžeme začít s výsevem trávníku. Osivo musí být čerstvé, protože trávy ztrácejí již druhým rokem klíčivost. Vyséváme do předem připravené, odplevelené půdy v množství 40 - 60 g/m2 za suchého, bezvětrného dne. Snažíme se vysévat pravidelně, případně použijeme secí strojek. Osivo mělce zapravíme do země železnými hráběmi a zaválcujeme, případně utužíme prknem. Zaléváme pravidelně, ale jemně.Koncem měsíce můžeme stávající trávník poprvé posekat a přihnojit. Holá místa zkypříme a dosijeme regenerační směsí. Pokud jsme tak neučinili již v předjaří, můžeme začátkem měsíce trávník ošetřit proti růstu mechu.

    29. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Květen v zahradě - Stavimbarak.cz

    Nejvhodnější doba pro výsadbu rododendronůKdo měl někdy v zahradě rododendron, dobře ví, že teprve s jeho rozkvetením začíná jaro. Nádherné silné dřeviny se s prvními květnovými týdny doslova obalí širokým spektrem barev od čistě bílé přes růžovou až po karmínově červenou a fialovou. Právě nyní je nejvhodnější čas pro jejich výsadbu. Rododendrony (český název pěnišník se příliš nevžil) se prodávají většinou s kořenovým balem nebo v kontejneru. Při výsadbě nezapomínejme, že ačkoli roste jen pomalu, rozroste se časem hodně do šířky, takže je třeba mu už při výsadbě poskytnout dostatek prostoru. Rododendrony vyžadují kyselou půdu, do běžné zahradní lze přimíchat dostatek rašeliny. Pokud jsme koupili rostlinu s balem v jiném než jutovém obalu, který se rozloží, nezapomeneme jej z obalu vyjmout.Zahrádka bez záhonůAčkoli je to u čtenářů tohoto časopisu nepravděpodobné, může se stát, že bychom rádi zahrádku, ale k dispozici máme tak maximálně terasu nebo balkon. Snadno si však můžeme pomoci zcela běžným zahradnickým substrátem v plastovém pytli, jak jej dostaneme v každém větším zahradnictví. Stačí jej položit "na plocho" a vyříznout do něho několik otvorů, do nichž pak přímo vsadíme rostliny - ať už zeleninu, nebo okrasné květiny. Až se rozrostou, plastový obal zcela zakryjí. Pokud nechceme tak dlouho čekat, můžeme celý pytel vložit do nízké kartonové krabice a zasypat pilinami nebo drcenou kůrou.Pivoňky? Dlouhodobá investiceNádherné zahradní trvalky z babiččiny zahrádky se svými nápadnými a intenzivně vonnými květy odvděčí za poměrně náročnou péči. Zvláště zahradní kultivary a dřevité pivoňky kvetou teprve za dva až tři roky po výsadbě a příliš nesnášejí přesazování ani dělení trsů. Pravidelné hnojení a zálivka a odstřihávání odkvetlých květů jsou nezbytnými předpoklady, stejně jako nastýlka chvojím nebo slámou jako zimní kryt, zejména první zimu po výsadbě. Květy se podle druhů objevují v květu až červnu a bývají hojně napadány houbovými chorobami. Pokud se poupata či stonky nevyvíjejí, jsou jakoby slepené či plesnivé, je třeba celý výhon seříznout a spálit, případně při menším napadení ošetřit fungicidními prostředky.Řez zajistí bohaté kvetení příští rokV průběhu dubna a května odkvétají okrasné keře kvetoucí na loňských výhoncích brzy na jaře - zlatice, mandloně, slivoně. Abychom podpořili růst nových výhonů a zajistili si zároveň dostatek květů v příštím roce, můžeme keře ihned po odkvětu seříznout na dvě až tři očka, tedy téměř u země. Díky takto hlubokému řezu zůstanou rostliny nízké, kompaktní a budou bohatě kvést. Chceme-li však vypěstovat spíše vyšší exempláře, provedeme řez pouze části výhonů. Nezapomeňme, že na rozdíl od okrasných keřů kvetoucích v létě nesmíme v předjaří tyto keře stříhat!Vřesovce můžeme zmladit řezemVřesovce (Erica) jsou nepostradatelnou součástí vřesovištních partií a skalek. Nízké pokryvné keříky rozkvétající na jaře bílými a růžovými květy jsou pastvou pro včely i pro oči. Na pěstování jsou poměrně nenáročné, vyžadují pouze kyselejší půdu. Na rozdíl od vřesů (Calluna), které však kvetou na podzim, není třeba vřesovce pravidelně seřezávat. Jarní řez je vhodný pouze v případě, že chceme dosáhnout kompaktního, hustého vzrůstu, nebo chceme-li zmladit starší exempláře. Pak rostliny stříháme po odkvětu asi z poloviny jejich výšky. V zahradě působí nejlépe ve větších souvislých plochách na okraji záhonů s jehličnany nebo jinými vřesovištními dřevinami.Cibuloviny po odkvětuJarní cibuloviny, zejména narcisy, tulipány, hyacinty a další, neodstraňujeme bezprostředně po odkvětu. Stačí seříznout odkvetlá květenství a vytvářející se semeníky, které ubírají cibuli živiny, případně můžeme mírně přihnojit zálivkou. Listy necháme samovolně seschnout, cibule z nich čerpá živiny a jejich odstranění by ji mohlo poškodit. Pokud chceme cibuloviny vyjmout, rozsadit nebo přesadit, učiníme tak raději až později na jaře nebo v létě. Cibule opatrně vyjmeme, necháme oschnout a uskladníme na suchém a větraném místě až do podzimu, kdy je můžeme vysadit.Louka místo trávníkuPokud uvažujeme o založení louky plné květů místo kompaktního zeleného trávníku, je nejvhodnější doba k výsevu. Luční semeno vyséváme do půdy připravené podobně jako pro výsev běžného trávníku, tedy zbavené velkých kamenů, drnu a především vytrvalých plevelů. Nikdy luční semeno nepřiséváme do trávníku, neboť luční rostliny nejsou konkurenceschopné a v drnu nevyklíčí. Po výsevu zaléváme. Pravé kvetoucí louky se však dočkáme až za dva roky, v prvním roce se většinou vytváří pouze přízemní růžice listů a kořenový systém. Louky se nesekají jako běžný trávník, stačí je dvakrát až třikrát ročně pokosit. Vyplatí se pokosenou trávu usušit na místě na seno, aby se při sušení samovolně vysemenila.Šeřík vyžaduje po odkvětu péčiPokud se chceme dočkat bohatých květů šeříku i příští rok, odstřihneme po odkvětu suchá květenství. Nejsou příliš hezká a navíc se v nich vytvářejí semena, která rostlinu oslabují. Podobně je tomu i u šácholanu. Květenství odstřihneme celé i se stopkou vyrůstající na konci výhonu. Po odkvětu můžeme provést také prosvětlovací a udržovací řez, který šeřík snáší velmi dobře.Aby šeřík ve váze vydržel déle, oddělíme olistěné výhony a do vázy je dáme zvlášť. Zdřevnatělé výhony nařízneme nebo rozklepeme do výšky 5 cm.Shrnutípravidelně kypříme pro oslabení růstu plevelů a provzdušnění půdyzálivku provádíme nejlépe odstátou nebo dešťovou vodouvšechny stálezelené čerstvě vysazené dřeviny musíme chránit před sluncem až od úplného zakořeněnípokud jsme do poloviny května nevysadili jehličnany, rododendrony nebo stálezelené dřeviny s balem, musíme počkat až do srpnakoncem května začínáme s výsevem dvouletek pro příští rokdo vodní nádrže přenášíme nebo vysazujeme leknínyještě zakládáme trávník (viz minulé číslo), zvláště ve vyšších poloháchpravidelně sekáme a posekanou trávu ihned odstraníme. Po seči zaléváme a hnojíme

    04. červen 2020 - Napsal: Redakce

  • Červen v zahradě - Stavimbarak.cz

    Nepříjemný plevel často dokáže způsobit zahrádkáři řadu vrásek na čele. Každý rok systematicky odstraňuje ze záhonů pampelišky, sedmikrásky, kopřivy, jetel a ostatní plevele, ale za rok se objeví znovu. Příčina může být mimo jiné také v okolí záhonů. Pokud tam plevel necháme bujně růst bez povšimnutí, vykvete a vytvořená semena se větrem roznesou po okolí. Stejně neuvážené je vrostlé plevelné rostliny po vypletí kompostovat: vytvořená semena jsou schopna v kompostu přežít a s jeho pozdějším používáním v zahradě vyklíčit. Plevel proto ničíme co nejdříve, než se vytvoří semena, ve větších plochách chemicky nebo kosením. Pokud se už semeníky vytvořily, plevel pálíme nebo vyvážíme na skládku.O kvalitě zálivky rozhoduje množství vodyTeplé červnové dny a počasí beze srážek zahradě neprospívá. Řada časnějších trvalek je v plném květu, dostatek vláhy potřebují také rostliny v okenních truhlících i čerstvě vysazené dřeviny. Bez pravidelné zálivky se zahrada neobejde. Nejde však ani tak o četnost zalévání, jako spíše o vydatnost. Častá zálivka malými dávkami je neúčinná, protože voda neproniká ke kořenům a udržuje se v horní vrstvě půdy. Rostliny pak vytvářejí povrchový kořenový systém, kterým si přísun vláhy zajišťují. Při silnějších mrazech však takové kořeny nejsou schopny zimě odolat a rostlina uhyne. Vhodnější je proto zálivka méně častá, ale důkladná. S výhodou lze pro větší zahrady využít automatické závlahové systémy, které lze přesně nastavit na určité množství dodané vody.Trvalky vykvetou podruhéVětšina trvalek kvetoucích v červnu (ostrožky, řebříčky, zvonky) je schopna za určitých podmínek vykvést do konce sezony ještě jednou (odborníci říkají, že remontují). Kromě dostatku živin a vláhy je však velmi důležitou podmínkou jejich včasné seříznutí. Jakmile květní stvoly odkvetou, je třeba je odstranit zhruba 10 cm nad zemí. Zároveň můžeme rostliny přihnojit. V září pak znovu, i když ne tak hojně vykvetou.Nadmíra ovoce stromu neprospíváPokud ovocné stromy na jaře hojně kvetly a byly dostatečně opylovány, vytvořila se na stromě bohatá násada malých plůdků. V červnu často velká část z nich opadá. Nejde o žádnou katastrofu ani chorobu, rostlina se tak brání nadměrnému množství plodů, které by nebyla schopna uživit. Po takovém opadu zůstává zpravidla jeden až dva plody z každého květního svazku. Pokud je i po opadu počet plodů příliš velký, zejména u zákrsků a mladších ovocných stromů, je třeba plody vyjednotit ručně. Používáme k tomu zahradnické nůžky a malé plody odstřihneme. V každém svazku plodů by měl zůstat jeden nebo dva plody.Divoké výhony růžím neslušíVětšina ušlechtilých růží pěstovaných v zahradách vzniká očkováním na šípkovou růži. Většinou se očkuje na bázi růže těsně nad kořeny, případně u stromkových růží pod korunkou. Nově vzniklá rostlina tak má kořeny růže šípkové, ale květy a výhony růže ušlechtilé. Poměrně často však šípková růže vytváří vlastní, velmi silné, konkurenční výhony, které pro svůj růst spotřebují poměrně velké množství energie. Pokud bychom je nechali růst, mohlo by se stát, že by celá rostlina "zvlčela" a během několika málo let by ze zahradního kultivaru vznikla obyčejná šípková růže. "Divoké" výhony jsou typické rychlejším růstem a světle zelenou barvou. Je třeba je opatrně odlomit těsně u místa, z něhož vyrůstají. Při odstřihnutí nůžkami by z odříznutého místa mohl divoký výhon vyrašit znovu.Malí, ale o to škodlivějšíŘada škůdců, které známe spíše ze zelinářských záhonů nebo bramborových polí, dokáže způsobit pohromu také v okrasné zahradě. Typickým predátorem na okrasných rostlinách je bělásek zelný, známý bílý motýl, jehož všežravé larvy si libují na svěžích šťavnatých listech lichořeřišnice a jiných letniček, často se vyskytují také dřepčíci, drobní černí broučci, kteří způsobují drobné dírky do listů a při dotyku uskakují. Podle rozsahu napadení a druhu škůdce se rozhodneme mezi mechanickým sběrem (housenky, larvy, vajíčka) nebo chemickým ošetřením systemickými pesticidy, které pronikají přímo do rostliny a při požeru škůdce otráví.Dvouletky vykvetou až napřesrokNěkteré z krásných zahradních květin potřebují delší čas k tomu, aby vytvořily silné základy a bohatě vykvetly. Jde o dvouletky: rostliny, které vykvétají až následující rok po výsevu. Z nejznámějších rostlin jsou to zimní fialy, sedmikrásky, pomněnky, macešky, zvonky, topolovky. Většina z nich klíčí spolehlivě při teplotě 15-20°C;, vyséváme je proto do studeného pařeniště nebo na zastíněný venkovní záhon. Po vyklíčení je přepichujeme podobně jako letničky a na stanoviště vysazujeme na podzim. Vykvetou příští rok na jaře a v létě.Letní byt pro pokojovkyPokojové rostliny lze na léto prenést na venkovní stanovište. Dostatek denního svetla a bohatý prísun vzduchu jim vetšinou jen prospeje. Duležité je pokojové rostliny nejprve zvyknout na denní svetlo a nevystavovat je prímým slunecním paprskum, které by listy rostlin spálily. Vhodné je místo spíše zastínené, nejlépe pod korunou vysokého stromu. Rostliny puvodem z teplých oblastí (palmy, kamelie, azalky, ibišek, bougainvillea) lze po aklimatizaci umístit i na plné slunce, ostatní rostliny radeji ponechme ve stínu. Pro letnení se vubec nehodí rostliny s velkými, panašovanými nebo chlupatými listy, které slunecní svit nesnášejí.Na živý plot s plotostřihemKoncem června, v době, kdy už je většina ptačích hnízd prázdná, je vhodné období pro řez živého plotu. Stříháme pouze letorosty, řez by neměl postihnout staré dřevo, které špatně obráží a holá místa by během roku nemusela zarůst. Správně střižený živý plot by měl být na každých 100 cm výšky o 20 cm užší, aby také do spodní části proudil dostatek světla a nevytvářela se zde holá místa. Pravidelný tvar dobře snáší pouze habr, buk a tis, ostatním prospěje spíše kuželovitý tvar. Některé dřeviny, zejména ptačí zob, po provedeném řezu rychle obrůstají a podle potřeby můžeme druhý řez provést ještě v srpnu. Jehličnaté živé ploty stříháme pouze jednou ročně, koncem června.Shrnutí:nastýláním mulčem z trávy bez semen nebo tmavou fólií snížíme odpar vodypo zalévání nakypříme povrch záhonů, aby vzduch mohl pronikat ke kořenůms řasami v zahradním rybníčku se pokusíme bojovat tím, že do něj umístíme sáček s rašelinouodstřihujeme odkvetlé květy růží, rododendronů, šeříků, kalinvyvazujeme popínavé růže tak, aby volně zaplnily celou plochu určenou k popnutírůže do vázy řežeme uvážlivě - silný řez oslabuje keřvšechny dřeviny zaléváme ke kořenům, nikoli na listy, popálilo by je sluncerostoucí letorosty pnoucích dřevin upravujeme řezem a přivazujemei rostliny v nádobách nezapomeneme vyplít a občas přihnojit tekutým hnojivemodkvetlá květenství petunií, hrachorů a jiných odstraňujeme, abychom podpořili další kvetenívysoké trvalky vyvazujeme k oporám, aby se ve větru a pod tíhou deště nepolámaly (ostrožky, jiřiny, pivoňky aj.)polštářové a půdopokryvné trvalky a skalničky po odkvětu seřízneme a upravíme do požadovaného tvaruu hortenzií vyštipujeme nekvětné výhony, abychom podpořili plné kvetení ostatních výhonůpo odkvětu dělíme hlízy kosatce a vysazujemesečeme trávník vysoký 10 - 15 cm, v červnu zpravidla jedenkrát za týden, ne hlouběji než 8 cm, po posekání zalijeme a přihnojíme, nejlépe 0,5% roztokem močoviny nebo ledku

    07. červen 2020 - Napsal: Redakce

  • Červenec v zahradě - Stavimbarak.cz

    Mnoho víceletých bylin jako například šalvěj, rozmarýn, tymián, oregano nebo levanduli můžeme v tomto teplém období velmi jednoduše rozmnožit pomocí odstřihnutých výhonků. Množení se provádí nejlépe v době, kdy byliny ještě nekvetou.V opačném případě musíme květy a rašící pupeny odstranit. Na samém konci léta se množí již jen šalvěj. Zastřihneme špičky mladých výhonů ostrými nůžkami pod výčnělkem listu zhruba na délku prstu. Každý takto vzniklý řízek musí mít minimálně tři páry listů. Spodní lístky odstraníme, řízek zasadíme na předem vybrané místo a důkladně zalijeme - půda by měla být stále vlhká. Sazenice potřebují i dostatečně vlhký vzduch, který zajistíme přiklopením rostliny plastovou lahví s uříznutým dnem. V případě, že se láhev začne rosit, odšroubujeme uzávěr. Zakořeněné sazeničky přečkají tuhou zimu, když je včas přikryjeme listím.Péče o rododendrony po odkvětuZačátkem července dokončily kvetení i pozdní rododendrony a z uvadajících květenství se začínají vytvářet semeníky. Aby síla keřovitého rododendronu zbytečně neplynula do tvorby semen a soustředila se spíše na růst samotného keře, květy opatrně vylomíme konečky prstů. Musíme však dávat dobrý pozor, abychom přitom nepoškodili rašící špičky nových výhonů, které vypučely přímo pod uvadajícími květy. Při práci proto zásadně nepoužíváme nůžky. Aby keř byl hustější a silnější, rododendrony přihnojíme a během sucha dostatečně zavlažujeme. Rododendrony dobře snášejí zpětný řez, můžeme je proto podle potřeby seříznout, ovšem až brzy na jaře.Tráva jako mulčV létě, kdy je nutné trávník sekat někdy až dvakrát týdně, často si již nevíme rady, kam s posekanou trávou. Na kompostu je trávy již víc než dost, proto je čas ji využít jako mulčovou vrstvu na záhony. Ale jen v tom případě, že neobsahuje plevel a kvetoucí trávy. Mulčová vrstva drží vlhko v půdě, chrání půdní živiny před sluncem, potlačuje růst plevele a shromažďuje zásoby závlahové vody. Na záhonu by vrstva posekané trávy neměla být vyšší než tři centimetry, jinak zahnívá a je útočištěm pro nežádoucí slimáky.Plamének má rád vlhkoOkrasné plaménky (Clematis), jedny z nejkrásnějších popínavých rostlin, snášejí špatně velká sucha. Své barevné kouzlo dokáží plně rozvinout jen v případě, že vyrůstají ve vlhké, na živiny bohaté půdě. V parných letních dnech mohou velmi trpět, někdy je dokonce může slunce úplně sežehnout. Zabráníme tomu pomocí jemného, pravidelného sprchování (rosení) navečer a samozřejmě důkladnou zálivkou za sucha. Těžkou jílovitou půdu obohatíme uleželým kompostem. Důležité je také zajistit, aby byla část stonků těsně nad zemí chráněna před slunečními paprsky. Toho lze dosáhnout předsazením středně vysokých trvalek nebo umístěním dekoračních předmětů.Čas pro výsev macešekNejpozději do poloviny srpna můžeme ještě vysévat macešky, abychom se mohli brzy na jaře těšit z jejich krásných květů. Plochou misku naplníme vhodnou zeminou a semena rovnoměrně, ne však příliš hustě vysejeme a přikryjeme tenkou vrstvou zeminy. Protože macešky potřebují ke klíčení tmavé místo a teplotu kolem 15 0C, postavíme misku do stínu a přikryjeme ji vlhkým jutovým pytlem nebo kartonem. Semena vzcházejí asi za 10 dnů. Z řídkého výsevu můžeme sazenice vysazovat koncem srpna přímo na záhon. Malé sazeničky rozsadíme na vzdálenost asi 10 cm a dopěstované vysadíme koncem září na stanoviště pro příští rok. Snášejí přesazování v květu, takže je lze vysazovat i brzy na jaře.Řez trvalek pro opakované kveteníNěkteré okrasné trvalky jsou během sezony schopny vykvést dvakrát, pokud je ovšem hned po odkvětu zastřihneme. Například stračka, turan, vlčí bob a jirnice se sestřihávají do výšky 15 cm. Po sestřihu trvalky hodně zavlažíme, přihnojíme kompostem nebo hrstí organického hnojiva a přidáme trochu mulče. Přihnojení je velmi důležité, neboť pokud rostlinám po sestřihu chybí živiny, nejsou schopny znovu obrazit a vykvést. Dobu kvetení lze prodloužit také u letniček, ovšem pouze odstraňováním jednotlivých květů, které zabrání tvorbě semeníků. Pouze vyšší petúnie lze sestřižením přimět k opakovanému kvetení pozdě v létě.Vistárie potřebuje sestřihNa vhodném stanovišti dokáže vistárie každé léto zaujmout záplavou vonných fialových květů visících z výhonů jako hrozny. Pro zdárný růst a bohaté kvetení však vistárie potřebuje pravidelný řez. Během léta všechny nově rostoucí výhonky, které rostlina nepotřebuje k samotnému vývoji, odstraníme, zhruba na pět až šest listů. V zimě zkrátíme tyto vegetativní výhony ještě jednou o polovinu. Vistárii lze při troše umu vypěstovat také na kmínku, podobně jako zlatici či některé nádobové dřeviny. Stačí přimět hlavní výhon k růstu odstraňováním bočních výhonů a teprve v požadované výšce zapěstovat korunku.Nastává čas ocúnůKe konci července je vhodná doba pro výsadbu ocúnů, které vykvetou koncem srpna a v září. Hlízy se sázejí podle velikosti zhruba do hloubky 10 až 25 cm a na vzdálenost 30 až 50 cm - nikdy blíž, listy potřebují během růstu hodně místa. Doporučují se kultivary jako ´Autumn Queen´ (tmavěfialová), ´Lilac Wonder´ (fialová), ´The Giant´ (matně šeříkově modrá s bílým středem) a ´Watterlily´ (světle purpurově fialová). Ocúny dávají přednost slunným místům, ale daří se jim dobře i na lehce zastíněných stanovištích. Dobře působí také jako podsadba pod keři a stromy.

    16. červen 2020 - Napsal: Redakce

  • Srpen na zahradě - Stavimbarak.cz

    Za velkých letních veder potřebují nádobové rostliny, zejména durman, kopretina, oleandr, fíkovník a hortenzie vydatnou zálivku. Zaléváme je tak dlouho, dokud není květinový bal úplně vlhký. Rostliny, které vyrůstají ve speciální zemině určené pro květiny v nádobách, musejí být zalévány mnohem častěji, než ty, které rostou v obyčejné zemině s vysokým podílem rašeliny. Navíc v tuto roční dobu je nutné zeminu jednou týdně obohacovat tekutým hnojivem. Přísun živin potřebují rostliny zejména tehdy, když starší listy začnou žloutnout. Fuchsiím, kopretinám a oleandrům vyraší více poupat, budeme-li pravidelně odstraňovat jejich uvadlé květy.Poslední šance k sestřihuJestliže chceme mít živý plot z tisu či zimostrázu opravdu hustý a hezky tvarovaný, musíme ho stříhat dvakrát ročně. Poprvé na začátku června, podruhé během první poloviny srpna. Ke stříhání volíme oblačné počasí se srážkami a řez provádíme nejlépe v časných ranních hodinách nebo navečer, aby horké slunce nespálilo zastřižená místa. Následkem žhavého slunce vznikají bílé okraje na listech. Sestřih bychom měli provádět v první polovině srpna, aby mladé výhonky stačily ještě vyzrát a nemohl je tak poškodit pozdější mráz. Strany pravidelně střižených živých plotů by nikdy neměly být úplně kolmé. Živý plot se musí směrem vzhůru trochu zužovat, jinak odspodu začne vyholovat.Čas pro vysazování a přesazování jehličnanůPřesazování jehličnatých dřevin je možné pouze u mladých rostlin s dostatečným kořenovým balem. Hodí se jen takové jehličnany, které byly vysazeny před jedním, nanejvýš dvěma lety. Větší, čerstvě vysazené jehličnany musíme ochránit před vyvrácením větrem, dokud v půdě pevně nezakoření. K tomu použijeme kůl, který zatlučeme do země šikmo, abychom nepoškodili kořenový bal. Vysazené dřeviny bychom měli ranním a večerním zaléváním chránit před suchem. Úplně nejlepší je zahalit celou rostlinu do vlhkého plátna, které se v zahradnictví používá ke stínění pařenišť. Snažíme se ho udržovat stále vlhké.Trvalky vrcholného léta zazáříPoslední srpnové týdny bývají v zahradě obecně chudé na květy. Časné trvalky odkvetly, podzimní jiřiny a astry začnou kvést až začátkem září. Výraznou trvalkou vnášející do zahrady vrcholného léta svěží modrou barvu je perovskie (Perovskia abrotanoides), vysoká, bohatě větvená trvalka, nesoucí na konci výhonů bezpočet drobných modrých kvítků, které rostlinu zdobí až do poloviny září. Bez zajímavosti nejsou ani našedlé, aromaticky vonné lístky. Perovskie pochází z asijských stepních oblastí a daří se jí proto na suchých, teplých stanovištích. Za větších mrazů namrzá, ale spolehlivě obráží, kompaktní růst zajistíme zpětným řezem.Střih růží v létěAby růže dlouho a bujně kvetly, je třeba uvadlé květy pravidelně odstraňovat. První období květu mají růže za sebou, dopřejme jim nyní proto trochu péče, aby mohly i nadále bohatě a dlouho kvést. Při letním střihu je nejdůležitější odstranit odkvetlé výhony, což podpoří tvorbu nových, postranních výhonů s možností dalšího kvetení. Sestřihem navíc bráníme tvorbě plodů - šípků. Jak dalece stříhat, záleží na růstu rostliny. Jestliže u keřové růže kvetou dlouhé, široce rozvětvené výhony, je dobré ji zastřihnout více, aby keř zachoval svou formu. Některé druhy záhonových růží se však sestříhávají jen o pár centimetrů, k dalšímu výhonu. Po prvním květu růže ještě jednou přihnojíme speciálním hnojivem. Při suchém počasí by se mělo hnojivo do půdy dostat společně se zálivkovou vodou.Květiny pro sušení sklízíme včasNěkteré trvalky a letničky lze při včasné sklizni květů použít k dekoraci interiéru na zimu. Předpokladem úspěchu je bohaté kvetení, ale také odstřižení kvetoucích stvolů ve správný čas a sušení na vhodném, tedy suchém, tmavém a dobře větraném místě. Smilek, slaměnky a nejrůznější bodláky sklízíme ve fázi poupěte těsně před rozkvetením. Statice, šater a levandule se sklízejí naopak těsně po rozkvětu, v případě mochyně, máku a okrasných trav sklízíme rostliny až v době, kdy se objeví vyzrálé semeníky. Ze sušených rostlin lze vytvářet působivé míchané kytice, stejně dobře však vypadají i svazky vytvořené z jednoho druhu rostlin.Přesazování pivoněkNostalgické pivoňky jsou typickou trvalkou babiččiny zahrádky. Svými nápadnými, vonnými květy upoutají pozornost pozdě na jaře, odmění se jimi však pouze za svědomitou péči. Pivoňka příliš nesnáší přesazování, reaguje na něj absencí květů a znovu začne kvést až za dva až tři roky po přesazení. Pivoňky tedy přesazujeme jen tehdy, je-li to bezpodmínečně nutné. Při přesazování vyjmeme celý kořenový bal z půdy a rozdělíme jej na trsy. Rostliny by neměly být vysazovány příliš hluboko, kořenový bal by měl být zakryt nanejvýš 5cm vrstvou zeminy, jinak pivoňka nemusí vůbec vykvést. K výsadbě volíme co nejvíce osluněný záhon, pokud možno se zcela vyhneme vysazování do travnatého porostu. Po přesazení potřebuje pivoňka více vláhy a v prvním roce ochranu před namrznutím.Odstraňování odkvetlých květůPravidelná kontrolní procházka zahradou se rozhodně vyplatí i o prázdninách. Pravidelně při ní odstraňujeme odkvetlé a zvadlé květy trvalek, čímž se výrazně prodlouží období kvetení těchto rostlin. Například sluncovka stihne ještě jednou vykvést během září. Během srpna můžeme také rostliny přihnojit organickým hnojivem, které mělce zapravíme do půdy. Přihnojovat můžeme stále ještě letničky na záhonech i v nádobách a také u nich odstraňujeme odkvetlé květy. Nezapomeneme na kontrolu škůdců či chorob.Rozmnožování lilie tygrovanéLilie jsou podobně nostalgickou květinou jako pivoňky. Zdobí zahradu velmi atraktivními květy nesenými na vyšších stvolech a zejména ráno a navečer jsou zdrojem silné, omamné vůně. Lilie se běžně rozmnožují dělením cibulí na jaře, jinou možností (u některých druhů) je množení pacibulkami. Ty vyrůstají v úžlabích listů lilie tygrované a ohnivé po odkvětu v pozdním létě. Sbíráme je v době, kdy se dají lehce odlomit. Pacibulky zasadíme do květináče a zapustíme jej až do podzimu v zahradě. Pacibulky vyzrají, zesílí a na podzim je můžeme vysadit na vybrané místo v zahradě. Lilie vyžadují živinami bohatou, humózní a kyprou půdu a raději sušší než vlhčí stanoviště.Přilákejte do zahrady motýlyAčkoli jsou motýli ze zoologického hlediska příslušníky hmyzí říše podobně jako mouchy, ovádi či jiný nepříjemný hmyz, v zahradě jsou velmi vítanými hosty. Ačkoli jejich funkce je pouze doplňková (pracují jako opylovači) a v období vrcholného léta prakticky zanedbatelná, jsou skutečnými létajícími drahokamy. Motýly můžeme do zahrady nyní přilákat dřevinami a trvalkami kvetoucími v pozdním létě - komulemi, ořechoplodci či hvězdnicemi. Ačkoli jejich vůně je pro člověka prakticky nepostřehnutelná, motýly lákají sladkým aroma a jsou pro ně zdrojem potravy.Shrnutí:ze záhonu bychom měli vyjmout cibulky tulipánů a důkladně je uskladnit. Jsou velkou pochoutkou pro myšiobdobí pro výsev dvouletek: violek, divizen, pomněnek, sedmikrásek, karafiátů a zahradních zvonkůodstraňujeme ze záhonu odkvetlé letničkyjestliže chceme, aby nám o Vánocích bujně vykvetl hvězdník, pomalu přestaneme s hnojením a zaléváním. Nastává čas, kdy hvězdník ukládá živiny z listů do cibule. Listy odstraníme teprve ve chvíli, kdy jsou uschlé. Cibulky necháme odpočívat v suché zemině do prosince při teplotě 15°C;už neaplikujeme dusíkatá hnojivasázíme a přesazujeme jehličnany s balemu růží sestřiháváme odkvetlé květyvyvazujeme jiřiny, jinak se polámouzačátek vysazování a přesazování pivoněku většiny druhů trvalek odstřihujeme odkvetlá květenstvína přelomu srpna a září je ideální doba pro výsev nového trávníku

    07. srpen 2020 - Napsal: Redakce

  • Září na zahradě - Stavimbarak.cz

    Trvalky jsou nejpoužívanější, velice důležitou skupinou květin. Po odkvětu, kdy skončí hlavní vegetace, následuje u většiny trvalek období částečného klidu, než se začátkem podzimu opět probudí k životu. Dělením nyní můžeme rozmnožovat kosatce, pivoňky, kamzičník, plaménky ostrožky, vlčí boby a mnoho jiných. Každý nový díl by měl mít jak dostatek kořenů, tak i vegetační vrchol. Před prací si připravíme čistý nůž a ostré zahradnické nůžky, rýč nebo rycí vidle. Pokud jsou záhony příliš vyschlé, raději je den předem zavlažíme. Násilným vytržením trsů můžeme poškodit kořenový systém i oddenky. Následná obnova kořenů stojí rostlinu mnoho sil. Místo, na které chceme vysazovat oddělky, zlepšíme kompostem a substrátem, jehož složení odpovídá nárokům rostliny.Výsev trávníkuPřestože travní porost můžeme zakládat od dubna do října, právě září je ideálním měsícem pro výsev. Důvod je prostý. Teploty nedosahují tak vysokých hodnot a rostliny netrpí nedostatkem vzdušné vlhkosti. Zakoupené travní semeno v namíchané směsi podle účelu, ke kterému má zelený koberec sloužit, rychleji klíčí a vzchází. Důležitý je výsev na urovnaný povrch, zbavený kamenů. Travní semena rozhodíme po ploše křížem a utužíte. Větší plochy si rozdělíme na dvě části, aby byl zajištěn rovnoměrný rozhoz. V žádném případě semena nezasypáváme zeminou, pouze je přitiskneme k půdě nebo jemně zasekáme a udržujeme vlhkost jemnou zálivkou. Důležité je vědět, že ve směsi jsou druhy travin, které klíčí rychle, na jiné si počkáme déle. První seč provádíme při výšce porostu 6 až 10 cm.Stanoviště pro dvouletkySedmikráska, proskurník topolovka, zvonek prostřední, hvozdík bradatý, chejr vonný nebo pomněnka jsou zástupci dvouletek, které v tuto dobu vysazujeme na stanoviště. Příští rok vhodně doplní letničky v uceleném cyklu celoroční výsadby. Důvodem je jejich doba květu většinou v červnu, kdy cibuloviny již odkvetly a letničky kvést ještě nezačaly. Hodí se do truhlíků, koryt, rabat, ale také jako obruba záhonů nebo do skupinových výsadeb spolu s letničkami a trvalkami. Rostliny musí být před příchodem zimy dobře zakořeněné, proto je po výsadbě podle potřeby několikrát zalijeme. Před mrazy, hlavně v období bez sněhové pokrývky, je chráníme chvojím.Břečťan kvete na podzimVelice oblíbené jsou dřeviny kvetoucí v neobvyklých ročních obdobích, protože vyplňují měsíce chudé na květ. Jednou z takových rostlin je břečťan popínavý (Hedera helix), zastoupený řadou kultivarů odlišných vzrůstem, tvarem, velikostí a barvou listů. Odstávající plodné větve se vytvářejí u starších rostlin na světlejších místech. Mají odlišný tvar listů - nejsou laločnaté, ale celokrajné. Dřevina kvete žlutozelenými květy sestavenými v okolících. Modročerné bobule dozrávají zjara. Celá rostlina včetně plodů je prudce jedovatá. Pokud se na zahradě pohybují malé děti, odstraňujte raději květenství zf jejich dosahu. Na první květy si počkáme v příznivých podmínkách 7 až 10 let.Co je třeba vědět o sázení a přesazování jehličnanůVyužití jehličnanů do zahradních kompozic i soliterně je velmi oblíbené pro své celoroční olistění, různorodost vzhledu, ale především nenáročnost. Široké druhové zastoupení se škálou kultivarů umožňuje různé kombinace na všemožná stanoviště. Nejvhodnější doba pro sázení a přesazování je září. Jehličnany se vždy ujímají hůře než stromy listnaté, protože neshazují jehličí a jejich výpar je tak větší. Po přesazení do humózní půdy s přídavkem rašeliny dodržujeme hojnou zálivku, při slunném počasí rostliny několikrát denně rosíme, abychom zabránili zvyšování jejich výparu. Na podzim přesazené jehličnany ještě do zimy zakoření. Všechny dřeviny vysazujeme se zdravým kořenovým balem, který je co nejméně porušen, proto při nákupu upřednostňujeme jehličnany v kontejnerech.Cibuloviny rychle na záhonNastává nejvhodnější doba pro vysazení cibulovin. Zárukou jarního kvetení jsou propustné půdy, bohaté na živiny a dostatek slunce. Při sázení dbáme na správnou polohu cibule v jamce, vegetativní vrchol musí směřovat vždy nahoru. Nesprávná poloha cibule v půdě nepříznivě ovlivňuje její další růst. První na řadu přijdou narcisy, u nichž nejvhodnější doba výsadby končí v polovině září. Ostatní druhy, jako hyacinty, tulipány, krokusy, ladoňky a další drobné cibuloviny je třeba sázet od konce září do začátku listopadu. Chráníme je před pomrznutím vhodnou přikrývkou. Velké cibule jako hyacinty sázíme jednotlivě, ostatní v lichém počtu do skupinek.Semena pro příští výsevZáhony letniček nás těší svými květy již několikátý měsíc a při pohledu na ně začínáme přemýšlet, jaké rostliny zvolíme pro příští rok. První poupata dávno odkvetla a na jejich místech jsou často semeníky plné dozrálých semen. Pokud však odkvetlá květenství pravidelně odstraňujeme, abychom zabránili samovýsevu a podpořili delší kvetení, je čas ponechat několik semeníků na výsev zjara. Krásné a poměrně nenáročné na pěstování i sběr semen jsou aksamitníky, černucha damašská, šrucha velkokvětá, sluncovka kalifornská, svlačec trojbarevný, měsíček lékařský a mnohé další druhy. Při sběru dbáme na dostatečnou zralost a důkladné dosušení semen tak, aby v průběhu uskladnění nezplesnivěla. Semínka uchováváme v papírových sáčcích nebo v dobře uzavřených skleněných nádobách, vždy označených názvem, popřípadě barvou květu a dobou výsevu.Čas pro skalničkyKrása skalniček je patrná zejména časně zjara. O to, aby příští rok byly opět nádherné, se můžeme postarat právě teď. Jako první sázíme do skalky dřeviny, které tvoří estetické dominanty. Důležité je uvědomit si další vývoj dřeviny a předčasně omezit její další růst minimalizací prostoru pro kořenovou soustavu. Následuje umístění skalniček. Důkladně oprané kořeny vysazujeme do spár či skulin, zasypeme substrátem tak, aby se nevyplavoval. Jako u všech rostlin je nutná závlaha. Rostlinám, které vyžadují kyselou půdní reakci, upravíme pěstitelský substrát větším přídavkem rašeliny nebo borové hrabanky. Pro zvýšení vodní kapacity půdy lze přidat rozdrcený rašeliník.Shrnutí:zastavíme zálivku rododendronů a azalek, aby dřevo a pupeny před zimou dobře vyzrály a bez újmy přestály mrazynastala nejvhodnější doba k výsadbě všech druhů liliíod konce září do konce října můžeme vysazovat cibule tulipánů, zvláště těch ranýchodstraňujeme odkvetlá poupata růží, aby se rostliny nevysilovaly a ještě jednou v případě hezkého počasí vykvetlyvysbíráme a spálíme opadané listy růží, přezimuje v nich řada houbových chorob a někteří škůdci, kteří v příštím roce zaútočív druhé části září naposledy před zimou odplevelíme květinové záhonypokud jsme uchovali vánoční hvězdu z loňského roku, umístíme ji na světlé stanoviště s teplotami okolo 16 - 18°C, aby se lépe probarvily listeny považované za hvězdovitý květpřihnojujeme trávník kombinovaným hnojivem (NPK), pokud jsme tak neučinili koncem srpnavyrýváme hlízy mečíků a odstraňujeme bruty - nově narostlé hlízky, oboje sušíme a po 3 až 4 týdnech uskladňujeme v suché místnosti při teplotě 5 - 10 0C, pokryté rašelinousbíráme semena letniček a ukládáme je pro další vysetí v příštím roce 

    28. září 2020 - Napsal: Redakce